V
Vyroba.ai

3D tisk

3D tisk se z hobby technologie stal plnohodnotným nástrojem průmyslové výroby — od funkčních prototypů přes malosérie plastových dílů až po náhradní díly a výrobní přípravky. Průvodce vysvětluje, kdy zvolit FDM, SLA, SLS nebo MJF, jak vybrat materiál, jaké přesnosti a povrchové úpravy jsou dostupné a jak dostat od českých 3D tiskáren konkrétní cenovou nabídku bez nástrojových nákladů.

Poptat v této kategorii Zobrazit vše

Výrobky v této kategorii

Co je 3D tisk a jak funguje

3D tisk (aditivní výroba) je souhrnný název pro technologie, které vyrábějí fyzický díl postupným nanášením materiálu vrstvu po vrstvě přímo z 3D modelu. Na rozdíl od klasického obrábění, kde se materiál z bloku odebírá, u 3D tisku se materiál pouze přidává tam, kde je potřeba — díky tomu vzniká minimum odpadu a lze vyrobit tvary, které jinou technologií nejsou vyrobitelné (vnitřní dutiny, organické tvary, mřížkové struktury, integrované klouby).

Základní pracovní tok je vždy stejný: (1) 3D model ve formátu STEP, STL nebo 3MF; (2) slicer software, který model rozřeže na vrstvy 0,05–0,3 mm a vygeneruje dráhy tiskové hlavy nebo laseru; (3) tisk na zvolené technologii; (4) postprocessing (odstranění podpor, praní, vytvrzování, tryskání, barvení). Výstupem je konkrétní díl — 3D tištěný prototyp, malá série 3D dílů, model nebo maketa, nebo náhradní díl, který již není k dostání na trhu.

Profesionální 3D tisk se od stolních tiskáren liší třemi věcmi: kalibrovanou přesností (rozměrová stabilita, opakovatelnost), certifikovanými materiály (datasheet s mechanickými vlastnostmi) a odpovídajícím postprocessingem (praní ve speciálním rozpouštědle, UV vytvrzování, tryskání, barvení). Právě proto se dnes 3D tisk používá i v automotive, medicíně, letectví, potravinářství a strojírenství — nejen na hobby modely.

Kdy je 3D tisk vhodnější než CNC obrábění

3D tisk a CNC obrábění nejsou konkurenční technologie — jsou komplementární a každá řeší jiné úlohy. 3D tisk vyhrává tam, kde: (1) je složitá geometrie s vnitřními kanály, dutinami nebo mřížkovými výplněmi (u CNC by musela být rozdělena a lepena/svařována); (2) je potřeba 1–50 kusů rychle — tisk začne za pár hodin bez přípravy nástrojů; (3) hraje roli hmotnost a lze díl odlehčit topologickou optimalizací (mřížka místo plné výplně); (4) jde o vývoj a iterace — každou variantu vytisknete jinou přes noc, u CNC by šlo o dny přípravy CAM programu na každou verzi.

CNC obrábění vyhrává tam, kde: (1) jsou potřeba úzké tolerance pod ±0,05 mm na funkčních plochách; (2) jde o kov (byť SLM tisk kovů existuje, u malých sérií je CNC řádově levnější); (3) je potřeba vysoká hladkost povrchu (Ra 1,6 µm bez postprocessingu); (4) jde o velké série jednoduchých dílů (CNC vyrobí za hodinu, co by 3D tiskárna tiskla den). Rozumný postup: prototyp vytisknout 3D tiskem, ověřit funkci, a pak podle objemu a nároků rozhodnout mezi sériovým 3D tiskem, CNC obráběním nebo vstřikováním.

Kdy je 3D tisk vhodnější než vstřikování plastů

Vstřikování plastů je stále nejlevnější technologie pro velké objemy — pod 5–10 Kč za kus u statisícových sérií. Ale investice do formy začíná u prostých dílů na 80 000 Kč a u složitých snadno přesáhne 500 000 Kč, s dodací lhůtou 4–12 týdnů. 3D tisk formu nepotřebuje — pošlete STEP, druhý den máte díl v ruce, cena roste lineárně s počtem kusů.

Ekonomický zlom mezi 3D tiskem a vstřikováním se u typického plastového dílu pohybuje mezi 500 a 5000 kusy podle složitosti dílu a použitého materiálu. Pod tuto hranici je 3D tisk levnější a rychlejší. Nad ní se začne vyplácet vstřikovací forma. Vyplatí se tedy: první série 100–1000 ks vytisknout, ověřit prodej a design na trhu — a teprve pak investovat do formy. Tomu se říká bridge production — přemostění mezi prototypem a plnou sériovou výrobou, které minimalizuje riziko chybného investičního rozhodnutí.

3D tisk navíc otevírá dveře k mass customization — každý díl v sérii může být jiný (personalizace, individuální rozměry, sériová čísla přímo v tvaru dílu). To vstřikování s pevnou formou fyzicky neumí. Pro medicínské aplikace (dentální modely, ortotické pomůcky), individuální nástroje, spotřebitelské produkty s personalizací je 3D tisk často jediná ekonomicky smysluplná cesta.

Nejčastější technologie 3D tisku

V profesionální praxi jsou dominantní čtyři technologie: FDM (extruze roztaveného vlákna), SLA/DLP (fotopolymerace kapalného resinu UV světlem), SLS (spékání plastového prášku laserem) a MJF (Multi Jet Fusion od HP, také spékání prášku, ale s tryskami místo laseru). Každá má jiné mechanické vlastnosti, jinou přesnost, jinou cenu a jiné vhodné použití.

Pro funkční plastové díly se dnes v průmyslu nejčastěji používají SLS a MJF (pevné, izotropní, bez podpor), pro vizuální modely a estetické prototypy SLA a DLP (nejhladší povrch, nejjemnější detail), pro velké díly, rychlé prototypy a přípravky FDM (velká pracovní plocha, nejnižší cena, široká škála materiálů). Volba technologie ovlivňuje cenu i vlastnosti řádově — proto vždy popište v poptávce, k čemu má díl sloužit.

FDM — extruze vlákna

FDM (Fused Deposition Modeling), také FFF, je nejrozšířenější technologie 3D tisku. Tisková hlava roztaví plastové vlákno (obvykle 1,75 mm) a klade ho po vrstvách 0,1–0,3 mm. Výhody: nízká cena, velké tiskové plochy (běžně 300×300 mm, u průmyslových 600×600 mm i více), široká škála materiálů (PLA, PETG, ABS, ASA, nylon, karbonem vyztužené filamenty, TPU pro flexibilní díly). Nevýhody: viditelné vrstvy, anizotropní pevnost (nižší pevnost napříč vrstvami), potřeba podpor u převisů.

FDM je ideální pro velké funkční prototypy, výrobní přípravky, montážní šablony, jigy, kryty elektroniky, ergonomické modely a náhradní díly, kde nejde o extrémní přesnost ani estetiku. Průmyslové FDM tiskárny (Stratasys, Markforged, Prusa Pro) mají vyhřívanou komoru a umí tisknout i vysokoteplotní plasty (PEEK, PEI, PC) s mechanickými vlastnostmi blízkými vstřikovaným dílům.

SLA a DLP — fotopolymerace

SLA (Stereolithography) a DLP (Digital Light Processing) tisknou tak, že UV laser nebo projektor vytvrzuje kapalný fotopolymerní resin postupně po vrstvách 0,025–0,1 mm. Výsledkem je díl s hladkým povrchem, extrémně jemnými detaily a rozměrovou přesností pod ±0,1 mm. Ideální pro vizuální prototypy, dentální aplikace (korunky, chirurgické šablony, aligner modely), šperkařské vosky pro odlévání, mikromechanické díly a marketingové modely.

Nevýhody SLA/DLP: resin je křehčí než termoplasty (běžný standardní resin praská při ohybu), UV degradace časem (nutno lakovat UV blokerem), pracnější postprocessing (praní v izopropylalkoholu, UV dovytvrzení, odstranění podpor). Existují ale speciální resiny — tuhé (Tough), pružné (Flexible), vysokoteplotní (High Temp), biokompatibilní (Class I/IIa medical, dental), litotvorné (castable) — které posouvají technologii do profesionálního průmyslu.

SLS — selektivní laserové spékání

SLS (Selective Laser Sintering) spéká CO₂ laserem plastový prášek (nejčastěji PA12 — nylon) vrstvu po vrstvě. Nespékaný prášek slouží jako podpora, takže není potřeba stavět podpůrné struktury — lze tisknout složité mechanismy, klouby, vnitřní dutiny, mřížky. Výsledný díl je izotropně pevný (stejná pevnost ve všech směrech), houževnatý, chemicky odolný a funkčně plnohodnotný — vhodný pro strojní součásti, výrobní přípravky, malosériové produktové díly i finální produkty.

Standardní materiál PA12 se hodí pro většinu aplikací. Varianty: PA11 (z ricinového oleje, houževnatější a ekologičtější), PA12 GB / GF (plněný skleněnými kuličkami nebo vlákny — vyšší tuhost), TPU (flexibilní gumové díly), PA-CF (karbonové vlákno). Povrch po SLS je matný, jemně zrnitý (ideální pro průmyslový vzhled). Přesnost typicky ±0,2 mm nebo ±0,3 % rozměru, minimální detail 0,5 mm.

MJF — Multi Jet Fusion

MJF (Multi Jet Fusion) od HP je moderní alternativa SLS — místo laseru používá inkoustové trysky, které na vrstvu prášku PA12 nastřikují spékací (fusing) a detailní (detailing) činidlo, poté se vrstva ohřeje IR lampou. Výsledek: vyšší produktivita, tmavě šedý až černý povrch (bez nutnosti barvení), rovnocenná pevnost jako SLS, konzistentnější rozměry.

MJF je dnes preferovaná technologie pro malosériovou průmyslovou výrobu plastových dílů v objemech 10–5000 ks. Cena za kus je při stejném materiálu typicky o 20–40 % nižší než SLS díky vyšší produktivitě stroje. Standardní materiál PA12 lze doplnit o PA11, PA12 GB, TPU a nově i o PP (polypropylen) pro potravinářské a chemicky odolné aplikace. Certifikace pro potravinářský kontakt (EU 10/2011, FDA) je pro některé materiály dostupná.

Materiály — jak vybrat správný plast

Volba materiálu je stejně důležitá jako volba technologie — určuje pevnost, teplotní odolnost, chemickou odolnost, UV stabilitu, cenu i vzhled. V FDM technologii máte největší výběr, v SLS/MJF se dominantně tiskne nylon, u SLA jsou to různé resiny.

PLA — nejběžnější a nejlevnější

PLA (kyselina polymléčná) je nejsnáze tisknutelný FDM materiál — bez zápachu, bez smrštění, bez nutnosti vyhřívané komory, biologicky rozložitelný, vyráběný z kukuřičného škrobu. Ideální pro vizuální modely, makety, prototypy k prezentaci, výukové modely. Nevýhody: nízká teplotní odolnost (změkne už při 55–60 °C), křehkost, není vhodný do exteriéru ani do vozidla přes léto. Cena filamentu 400–700 Kč/kg — nejlevnější profesionální filament vůbec.

PETG — univerzální funkční plast

PETG (polyethylentereftalát glykol) kombinuje snadnou tisknutelnost PLA s vyšší houževnatostí, teplotní odolností do ~75 °C a chemickou odolností. Je průhledný nebo poloprůhledný, dobře se lepí, dobře snáší venkovní prostředí (UV odolnost je průměrná, ale nekřehne). Ideální pro funkční díly, kryty elektroniky, spotřebitelské výrobky, potravinářské nádoby (certifikované varianty). Cena filamentu 500–900 Kč/kg.

ABS — pevný a odolný

ABS (akrylonitril-butadien-styren) je klasický průmyslový termoplast — pevný, houževnatý, teplotně odolný do ~90 °C, dobře lepitelný a rozpustný v acetonu (možnost chemického vyhlazení povrchu). Vyžaduje ale vyhřívanou komoru, jinak se při tisku kroutí a odlepuje od podložky. Ideální pro funkční prototypy, náhradní díly, mechanické komponenty, kde je potřeba pevnost a odolnost. Nevhodný do venku — UV záření ho postupně degraduje.

ASA — venkovní alternativa ABS

ASA (akrylonitril-styren-akrylát) má mechanické vlastnosti podobné ABS, ale je UV stabilní — vhodný pro venkovní použití, automotive díly, kryty na fasádě. Snáší roky na slunci beze změny barvy a bez ztráty pevnosti. Také vyžaduje vyhřívanou komoru, tisk je náročnější než PLA. Ideální pro díly, které mají fungovat 5+ let venku a nesmí zežloutnout ani zkřehnout.

Nylon (PA) — pružnost a houževnatost

Nylon (polyamid PA6, PA12) je špičkový funkční materiál — vysoce houževnatý (nepraská, ohýbá se), otěruvzdorný (ozubená kola, kluzáky), teplotně odolný (100–150 °C podle typu), chemicky odolný proti olejům a palivům. V SLS/MJF technologii je PA12 dominantním materiálem. Ve FDM je náročnější (absorbuje vlhkost, vyžaduje sušení před tiskem, vyhřívanou komoru). Ideální pro strojní součásti, ozubená kola, pouzdra, kloubové mechanismy, sportovní vybavení, náhradní díly. Karbonem vyztužené varianty (PA-CF) mají pevnost blížící se hliníku.

Resin — pro detail a hladkost

Resin (fotopolymer) je kapalný materiál pro SLA/DLP tisk. Standardní tvrdý resin je křehký a UV degradabilní — pro dlouhodobě funkční díly se používají speciální varianty: Tough (mechanicky podobný ABS), Durable (podobný PP, ohebný), Rigid (plněný skleněnými vlákny, vysoká tuhost), High Temp (odolá 200+ °C, forma pro odlévání), Flexible / Elastic (guma, TPU-like), Dental / Medical (biokompatibilní pro medicínské aplikace), Castable (spálí se ve formě, pro klenotnické odlévání).

Přesnost, tolerance a rozměrová stabilita

Reálně dosažitelné tolerance podle technologie: FDM ±0,3 mm nebo ±0,5 % rozměru (co je větší), SLA/DLP ±0,1 mm na malých dílech a ±0,2 mm na dílech nad 100 mm, SLS ±0,3 mm nebo ±0,3 % rozměru, MJF ±0,3 mm nebo ±0,2 % rozměru. Užší tolerance na kritických rozměrech (uložení hřídele, závit) lze dosáhnout doobráběním po tisku (frézkou, soustruhem) — v poptávce uveďte, které kóty jsou funkční, a výrobce navrhne postup.

Anizotropie — u FDM je pevnost napříč vrstvami (v Z ose) o 20–40 % nižší než ve vrstvě. Při návrhu proto orientujte díl tak, aby zatížení bylo ve směru vláken. SLS a MJF jsou izotropnější (rozdíl 5–15 %). U SLA/DLP je materiál plně izotropní. Rozměrová stabilita nylonu je citlivá na vlhkost — díly z PA12 v čase pohltí až 3 % vlhkosti a mírně nabobtnají; u přesných aplikací je nutné s tím počítat nebo díl skladovat v suchu.

Povrchové úpravy

Surový 3D tištěný díl málokdy postačí jako finální produkt — povrchová úprava ovlivňuje vzhled, mechanické vlastnosti i chemickou odolnost. Nejběžnější postupy: (1) odstranění podpor a ruční začištění; (2) broušení smirkovým papírem (400–2000) pro vyhlazení vrstev, typicky u FDM a SLA; (3) tryskání skleněnými kuličkami nebo korundem — u SLS/MJF pro jednotný matný povrch, u FDM pro odstranění lesku vrstev; (4) chemické vyhlazení (aceton u ABS, THF u PLA) — vytvoří lesklý hladký povrch, ale zaobluje detaily.

Lakování — základní nátěr (primer, 2K epoxid), broušení, vrchní lak (2K polyuretan, RAL odstín, mat/polomat/lesk). Kvalitně nalakovaný 3D tištěný díl je vizuálně nerozeznatelný od vstřikovaného. Používá se pro estetické modely, prototypy pro prezentaci klientovi, propracovaných prototypech, filmové rekvizity a makety.

Barvení SLS/MJF dílů se dělá ponorem do horké lázně s barvivem — barvivo pronikne 0,2–0,5 mm do povrchu, díl je barevný i po povrchovém opotřebení. Standardně černá, ostatní RAL na zakázku. Eloxování analog pro SLS/MJF neexistuje, ale povlaky (vodivé, teflonové, silikonové) lze aplikovat. Lepení — kyanoakrylát (rychlé, pro drobné díly), 2K epoxid (silné, pro nosné spoje), lepidla na plasty specifická pro daný materiál (ABS acetonem, PLA chloroformem). U rozměrných sestav lepení nahrazuje šrouby a snižuje hmotnost.

Jak probíhá výroba — od modelu k hotovému výrobku

Typický průběh zakázky: (1) Poptávka — pošlete 3D model (STEP, STL nebo 3MF), počet kusů, požadovaný materiál (nebo popište, k čemu má díl sloužit — výrobce doporučí), termín, povrchovou úpravu, tolerance na kritických rozměrech. (2) Analýza a cenová nabídka do 24–48 h — výrobce zkontroluje model, ověří tisknutelnost, spočítá objem materiálu a strojní čas.

(3) Schválení a příprava tisku — orientace v prostoru, generování podpor, nesting více dílů na jednu tiskovou desku (u SLS/MJF pro maximalizaci využití pece). (4) Vlastní tisk — FDM 4–48 h podle velikosti, SLA 2–12 h, SLS/MJF 12–24 h pro plnou pec. (5) Postprocessing — odstranění podpor, praní, UV dovytvrzení, tryskání, barvení, lakování. (6) Kontrola a expedice — vizuální kontrola, měření kritických rozměrů, balení. Celkový termín pro standardní zakázku: 3–10 pracovních dní, u expresních 2–3 dny.

Prototypy — první kus v ruce za pár dní

Prototypování je klasické uplatnění 3D tisku. Můžete si za pár dní fyzicky vyzkoušet, jak díl padne do ruky, jak sedí do sestavy, zda se nesráží s dalšími komponenty, jak vypadá při běžném osvětlení. Tisk 1–5 kusů 3D tištěného prototypu typicky stojí 500–5000 Kč a je hotov do týdne — proto se dnes iterativní vývoj plastových produktů bez 3D tisku prakticky nedělá.

Rada z praxe: první prototyp neřešte finálním materiálem ani estetikou. Ověřte geometrii a rozměry (často z levného PLA), pak druhou iteraci vytiskněte v cílovém materiálu (nylon, ABS) pro mechanickou zkoušku, teprve třetí verzi doděláte povrchově pro prezentaci. Rozdíl mezi jedním prototypem za 5000 Kč a třemi iteracemi za 3× 1500 Kč je zásadní — najdete chyby dřív, než utopíte peníze do sériové formy.

Vývoj produktů a bridge production

Moderní hardware startupy používají 3D tisk celou první fázi vývoje: MVP prototyp, validace u prvních zákazníků, malá série do e-shopu, ověření prodejnosti — teprve když produkt prokáže tržní úspěch, investují do vstřikovací formy. Této fázi se říká bridge production. Vyrobit 200 ks malé série 3D dílů v MJF stojí 40 000–150 000 Kč a je hotových za 2 týdny — vstřikovací forma pro stejný díl 300 000 Kč a 10 týdnů.

Malosériová průmyslová výroba

Malosériová výroba na 3D tiskárnách je dnes plnohodnotnou alternativou vstřikování pro objemy 10–5000 ks. Používá se pro finální díly, ne jen prototypy — koncovky kabelů, kryty, distanční prvky, držáky, ergonomické rukojeti, spotřebitelské produkty. Materiály MJF PA12 a SLS PA11 mají mechanické vlastnosti srovnatelné se vstřikovaným polyamidem a jsou přijímány i v automotive a medicíně.

Ekonomika malosériové výroby stojí na nestingu — čím více dílů se vejde do jedné tiskové pece, tím nižší cena za kus. Dobrá 3D tiskárna vám navrhne optimální rozvržení, poradí orientaci pro nejlepší mechanické vlastnosti a povrchovou kvalitu, a nabídne dlouhodobý kontrakt s garancí ceny při opakovaných objednávkách. Pro sériové zákazníky (100+ ks měsíčně) je smysluplná i rezervace kapacity a expresní přednostní tisk.

Náhradní díly — obnova nedostupných dílů

Náhradní díly jsou zlatá oblast 3D tisku. Když se u starého stroje, spotřebiče nebo vozidla rozbije plastový díl, který výrobce už nedodává, 3D tisk je často jediná cesta. Postup: (1) změřit rozbitý díl (posuvkou nebo 3D skenerem); (2) překreslit 3D model podle originálu (nebo funkčního protikusu); (3) vytisknout náhradní díl v adekvátním materiálu (ABS/ASA pro venku, nylon pro mechanicky namáhané, PETG univerzálně).

Reálné použití: kryty spotřebičů, kolečka a úchyty od nábytku, ovladače, karoserie veteránů, průmyslové stroje mimo výrobu, historická vozidla, zdravotnická technika, zemědělské stroje. Rekonstrukce dílu z modelu obvykle stojí 1500–8000 Kč, samotný tisk 300–3000 Kč — řádově levnější než pořízení nového stroje jen kvůli jednomu prasklému úchytu.

Modely, makety a marketingové vzorky

Modely a makety jsou ideální aplikace pro SLA a DLP tisk — hladký povrch, extrémní detail, snadné lakování. Používají se pro architektonické vizualizace, produktové vzorky na výstavy, konstrukční modely pro schvalování investory, dárkové repliky, filmové rekvizity a marketingové vzorky. Cena drobného modelu 500–3000 Kč, propracovaného 5000–25 000 Kč včetně lakování a povrchových úprav.

Výrobní přípravky, jigy a šablony

Průmyslové firmy dnes hromadně používají 3D tisk pro výrobní přípravky — držáky obrobků, kontrolní kalibry, montážní šablony, tvarové etalony, ergonomické rukojeti pro pracovníky, distanční vložky. Klasicky se přípravky vyrábějí na CNC frézce z hliníku za desítky tisíc korun a týdny přípravy. 3D tištěný přípravek v nylonu nebo ABS stojí zlomek ceny, je hotový za pár dní a když se opotřebuje nebo se změní produkt, jednoduše se vytiskne nová verze.

Poptávka a cenotvorba

Cenu 3D tisku ovlivňují: (1) objem materiálu (hmotnost dílu × cena za kg); (2) strojní čas (doba tisku × hodinová sazba stroje); (3) postprocessing (odstranění podpor, praní, UV, tryskání, barvení, lakování); (4) kontrola kvality; (5) expedice. U FDM tvoří materiál 30–50 % ceny, strojní čas 40–60 %. U SLS/MJF je klíčem zaplnění pece — jeden díl v peci stojí stejně jako plná pec, proto se vyplatí sdružovat objednávky.

Pro rychlou nabídku pošlete: 3D model STEP nebo STL, počet kusů, požadovaný materiál (nebo popis aplikace), povrchovou úpravu, termín, tolerance na kritických plochách. Přes Vyroba.ai poptávka dorazí ověřeným českým 3D tiskárnám (FDM, SLA, SLS, MJF), které vám nabídnou porovnatelné cenové nabídky — s realistickým termínem, doporučením materiálu a případnou DfM zpětnou vazbou.

Časté otázky ke 3D tisku

Jaký formát 3D modelu potřebujete?
Nejlepší je STEP (přesný parametrický model — lze upravovat, funguje pro CNC i tisk). Univerzálně STL nebo 3MF (síťové modely přímo pro slicer). Přijímáme i nativní formáty (SolidWorks, Fusion, Inventor, Rhino), ale STEP je vždy bezpečná volba. K modelu doporučujeme přiložit poznámku o rozměru, materiálu a tolerancích, ať vás nepřekvapí, že model přišel v milimetrech, ale byl kreslen v palcích.
Nemám 3D model, jen náčrt nebo poškozený díl. Uděláte to?
Ano. Nabízíme reverzní inženýrství — přeměření poškozeného dílu (posuvkou, mikrometrem, případně 3D skenerem) a vytvoření 3D modelu. Cena rekonstrukce jednoduchého dílu 1500–5000 Kč, složitějšího 5000–20 000 Kč. Pokud máte protikus (ložisko, hřídel, jiný díl, do kterého má nový díl zapadnout), pošlete ho — usnadní to určení kritických rozměrů.
Kterou technologii mám vybrat?
Napište, k čemu má díl sloužit, my navrhneme. Hrubě: FDM pro velké levné funkční díly a přípravky; SLA/DLP pro estetické modely a vizuální prototypy s hladkým povrchem; SLS pro funkční plastové díly bez podpor s izotropní pevností; MJF pro malosériovou průmyslovou výrobu s nejlepší cenou za kus u sérií 10–5000 ks.
Jaká je přesnost 3D tisku?
FDM ±0,3 mm nebo ±0,5 % rozměru, SLA/DLP ±0,1 mm, SLS ±0,3 mm nebo ±0,3 %, MJF ±0,3 mm nebo ±0,2 %. Užší tolerance na kritických plochách (uložení, závit, hřídel) lze dosáhnout doobráběním (frézkou, soustruhem, závitořezem) po tisku. V poptávce vyznačte, které kóty jsou funkční, a navrhneme optimální postup.
Jak dlouho trvá výroba?
Standardní zakázka 3–10 pracovních dní podle technologie a postprocessingu: FDM prototyp 2–5 dní, SLA model 3–7 dní, SLS/MJF malosérie 5–10 dní, díly s lakováním +5 dní. Expresní režim (2–3 dny) je u vybraných dodavatelů za příplatek. U velkých sérií (500+ ks) plánujte 2–3 týdny podle vytížení kapacity.
Můžete tisknout venkovní díly?
Ano — pro venkovní použití je ideální ASA (UV stabilní, nekřehne, roky beze změny barvy), případně PETG s UV lakem (levnější, ale nižší životnost). PLA a standardní resin do exteriéru nedávejte — degradují do několika měsíců. Kovové upevňovací prvky navrhněte z nerezu nebo pozinkované oceli, aby nekorodovaly do plastu.
Jsou 3D tištěné díly potravinářsky bezpečné?
Některé ano — MJF PA12 v certifikované variantě (EU 10/2011, FDA), PETG v potravinářské kvalitě, vybrané resiny (Dental / Medical class I). Standardní FDM tisk NENÍ potravinářsky bezpečný — mikroprasklinky mezi vrstvami se stávají živnou půdou pro bakterie. Pro pravidelný kontakt s jídlem doporučujeme vstřikované plasty nebo tištěný díl potáhnout potravinářským epoxidem. Pro jednorázové užití (formy na pečení jednou) stačí obalit potravinářskou fólií.
Jak řešíte ochranu duševního vlastnictví?
Standardně: NDA (dohoda o mlčenlivosti) na vyžádání, omezená distribuce dokumentace, po dokončení zakázky data neuchováváme déle než 12 měsíců (pokud si zákazník nepřeje jinak pro doobjednávky). U citlivých projektů (medicína, obranná technika, prototypy před patentem) můžeme rozdělit tisk mezi více dodavatelů. Poptávka přes Vyroba.ai chrání komunikaci — kontakt na koncového zákazníka se dodavatelům předává až s vaším souhlasem.
Umíte tisknout velké díly?
Ano. Průmyslové FDM tiskárny mají pracovní plochy 500×500 mm až 1000×1000 mm (u velkoformátových 2×2×1 m), SLS 700×380×580 mm, MJF 380×284×380 mm. Pro díly větší než formát stroje se používá tisk po částech a lepení/svařování (u ABS acetonem, u ostatních 2K epoxidem). Spoje jsou při dobrém provedení pevné a esteticky nenápadné.
Nabízíte i barvení a lakování?
Ano — u SLS/MJF PA12 ponorové barvení do RAL odstínu (standardně černá, ostatní RAL na zakázku), u SLA/DLP a FDM lakování 2K polyuretanovými barvami s primerem (mat/polomat/lesk, kterýkoli RAL nebo Pantone). Kvalitně nalakovaný 3D tištěný díl je vzhledově nerozeznatelný od vstřikovaného. Lakování prodlouží termín o 5–10 dní a zdraží díl o 30–150 % podle složitosti.
Od kolika kusů se vyplatí přejít na vstřikování?
Ekonomický zlom závisí na složitosti dílu, materiálu a výrobní technologii, ale hrubě: pod 500 ks je 3D tisk skoro vždy výhodnější; 500–5000 ks je šedá zóna (počítat konkrétní kalkulaci); nad 5000 ks se vyplatí investice do vstřikovací formy (80 000–500 000 Kč) a cena za kus klesne pod 3D tisk. U malých dílů a jednodušších tvarů se zlom posouvá dolů, u velkých a složitých dílů nahoru.
Můžete tisknout kovové díly?
Ano — SLM/DMLS (Selective Laser Melting) spéká kovový prášek (nerez 1.4404, hliník AlSi10Mg, titan Ti6Al4V, nástrojová ocel, inconel). Kovový 3D tisk je ale řádově dražší než plastový (10 000+ Kč za malý díl) a pomalejší. Vyplatí se u složitých geometrií, které jinak nelze vyrobit (interní chladicí kanály, topologická optimalizace, lehčené konstrukce pro letectví). U jednoduchých dílů je CNC obrábění řádově levnější.
Jaká je životnost 3D tištěného dílu?
Podle materiálu a prostředí: PLA v interiéru desítky let bez zátěže, PETG a ABS 10+ let, ASA venku 10+ let bez degradace, nylon PA12 vydrží podle zátěže desítky let (v technických aplikacích běžně). Standardní resin bez UV laku venku 6–12 měsíců (křehne). U funkčních dílů plánujte tři faktory: mechanickou zátěž, UV záření, chemické působení — a podle nich volte materiál a povrchovou úpravu.
Umíte tisknout gumové/pružné díly?
Ano — TPU (termoplastický polyuretan) ve FDM a SLS/MJF technologii má gumové vlastnosti (tvrdost 60A–95A Shore), používá se pro pružné části, těsnění, tlumící vložky, protiskluzové úchyty, ochranné návleky. U SLA/DLP jsou dostupné Flexible / Elastic resiny (chování jako guma nebo silikon). Uveďte v poptávce, jak měkký/tvrdý díl potřebujete a k jakému účelu má sloužit.
Můžete zajistit dokumentaci pro medicínskou nebo automotive výrobu?
Pro medicínské aplikace nabízíme biokompatibilní materiály (Class I/IIa dentální resiny, PA12 medical MJF) a materiálové atesty. Pro automotive PPAP dokumentaci (First Article Inspection, materiálový atest, měřicí protokol). Plná certifikace ISO 13485 nebo IATF 16949 je u vybraných dodavatelů — v poptávce uveďte požadavek a nasměrujeme vás na výrobce se správnou certifikací.
Jak se cena za kus mění s počtem?
U FDM lineárně (každý kus zabere stroj samostatně, výhoda z objemu je malá — 20–40 % úspora při 100 ks vs. 1 ks). U SLS/MJF výrazně nelineárně — cena tiskové pece je fixní, čím více dílů se do ní vejde, tím levnější kus. Rozdíl mezi 10 a 100 ks u MJF bývá 3–5× nižší cena za kus. Vyplatí se poptat 3 varianty (10 / 100 / 500 ks) a porovnat, kde je zlom.
Umíte tisknout modely s vnitřními kanály nebo pohyblivými díly?
Ano — to je jedna z hlavních výhod 3D tisku. SLS a MJF technologie nepotřebují podpory, takže lze tisknout kloubové mechanismy, kardan, tester zapadající do sebe, uzavřené dutiny s vnitřními kanály (chlazení, hydraulika, vzduchotechnika). U SLA/DLP a FDM lze také, ale s ohledem na podpory a možnost jejich odstranění zevnitř. V poptávce uveďte, zda díl obsahuje vnitřní geometrii — pomůže to volbě technologie.
Můžete pomoci s návrhem pro 3D tisk (DfAM)?
Ano — Design for Additive Manufacturing (DfAM) je konzultace, kdy z vašeho původního návrhu upravíme geometrii tak, aby byla tisknutelná efektivněji (odstranění zbytečných podpor, sjednocení tloušťek stěn, orientace pro nejlepší pevnost, mřížkové výplně pro odlehčení). Typicky ušetří 20–50 % ceny a zlepší vlastnosti dílu. U prvních zakázek nabízíme DfAM zdarma jako součást cenové nabídky.
Můžete tisknout průhledné díly?
Ano, ale s omezením. Nejhezčí průhlednost mají SLA/DLP resiny (Clear) — po broušení a lakování skoro sklo. FDM z čirého PETG má viditelné vrstvy a je jen poloprůhledný (efekt matného skla). Pro plnou průhlednost s optickými vlastnostmi je stále lepší CNC obrábět z akrylátu (PMMA) nebo polykarbonátu. Pro dekorativní světla, difuzory a designové prototypy je průhledný SLA výborná volba.
Archivujete data pro doobjednávky?
Ano — model, tiskový soubor i výrobní nastavení archivujeme minimálně 12 měsíců, u pravidelných zákazníků déle. Doobjednávka identického dílu pak trvá jen dobu tisku (bez opakované přípravy), typicky 3–5 pracovních dní. Doporučujeme si vlastní kopii STEP modelu a specifikace (materiál, orientace, povrchová úprava) uložit i u sebe pro případ změny dodavatele.

Další kategorie

Připraveni poptat?

Získejte nabídky na 3d tisk

Průvodce vás provede jen tím podstatným. Zabere vám to zpravidla méně než 3 minuty.

Spustit průvodce